ročník 50/2009:
                   
093Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Ekostimul
Zlaté pravidlo moudrosti
Zezelenal mi sbor
Biblická ekoinspirace (POKUS O ‚BIBLICKÝ‘ POHLED NA EKOLOGII)
Stoletá nemoc
mewithoutYou
Pán
03 Milá Eliško!
Křesťan musí být k moci kritický
Za dobrou náladou na Horňácko
Ježíš je normální!
Parno Grazst a Cimbali Band
Všimli jsme si 03
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
PARNO GRAZST A CIMBALI BAND
Dora Plíšková

Za sedmero horami a sedmero řekami je vesnice Paszab. A v té vesnici je dům. A v domě veselo. Jeden mlátí do bandasky, druhý hraje do rytmu „na pusu“... a zpívá se a brnká a chvílemi též tančí v tempu divokých cikánských tradic. Dá se něco takového „vyvážet“ a provozovat na koncertních pódiích, například v pražském Rock Café? Těžká otázka. Jisté je, že už se jedná o jiný zážitek, než kdyby se člověk octl na východě Maďarska a měl možnost přihlížet, jak zde plyne každodenní život. Zdá se ale, že se místní romské kapele Parno Graszt (v překladu „bílý kůň“) daří vystihnout onu vzácnou rovnováhu úcty ke svým kořenům bez nějaké křečovité snahy o „turistickou těžbu“ z exhibicionisticky představovaného folklóru. Jak kapela sama tvrdí, hraje prostě stejně jako doma, bez přetvářky. A jak je vidět, publikum – jakož i hudební kritika nešetřící oceněními – si toho dokáže patřičně vážit. Stejné platí pro Cimbali Band, maďarské seskupení, které se ve své tvorbě soustředí především na lidovou hudbu Sedmihradska v dnešním Rumunsku – i když v tomto případě už nejde o „živelnou“ produkci domácích kousků, ale více o vzdělané muzikanty citlivě přistupující k hudebnímu materiálu z určité oblasti. Ve svém novém albu Feketetó (maďarský název pro rumunskou vesnici Negreni) se Cimbali Band pokusili posluchačům přinést hudební složku toho, co se každoročně v Negreni odehrává – třídenní trh se zbožím všeho druhu, od keramiky po dobytek. Kapela, jíž dominuje cimbál a akordeon (ale své si vyříká i nadaný mladý houslista a nechybí ani violy, kytara, darbuka a kontrabas) vystoupila v Rock Café společně s Parno Graszt. Zatímco textům Parno Graszt by rozuměl hlavně posluchač ovládající romštinu mluvenou v Maďarsku, Cimbali Band krásně zrcadlí realitu dnešního Sedmihradska – z úst zpěvačky i ostatních vokalistů zazněly kousky jak v jazyce maďarském, tak i rumunském. S úderem desáté hodiny je v Rock Café nutno hudební produkci ukončit. Pověstná výdrž romských muzikantů se ale nezapřela a Parno Graszt, jichž se toto nemilosrdné utnutí týkalo, pokračovali v klubových křesílkách místních prostor bez nazvučení ještě hodnou chvíli, za nadšené podpory zúčastněných.
 
 
RECENZE
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Parno Grazst a Cimbali Band:    | vložit příspěvek |