ročník 50/2009:
                   
094Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Úvodník přátelský všem generacím
Úděl Božího lidu
Kouká do mobilu i při čtení z Písma!!!
Co byste změnili?
Zkusili jste už...?
Dobrovolnicí v občanské poradně
Delirious?
Životní zkratka
SYN ČLOVĚKA
Milý Šimone!
Věřím na bezprostřední a pravdivé prostředí
Kostelíček v podhůří Jeseníků
Clou for tonight
Podivuhodný případ Benjamina Buttona
Rok kohouta
střípky_4
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
MILÝ ŠIMONE!
Eliška

Milý Šimone,

děkuju Ti za krásný dopis a ještě jednou děkuju za milý telefonát k Jáchymovým prvním narozeninám.

Píšu v polomrákotném stavu - Jáchymovi rostou zuby. Fňuká a fňuká, chce se neustále nosit a tahá mě za nohavice, čímž se dožaduje pozornosti. Tedy doufám, že to jsou zuby, protože v opačném případě to znamená, že je pěkně rozmazlený. A jsme zase u toho, věčná otázka nemající odpověď :-)

Teď mě napadá, že s tím rozmazlováním musím glosovat něco z Tvého předchozího dopisu. Psal jsi, že možná některým rozmazleným dětem chybí něco základního. S tím souhlasím. Jen stále nevím, zda to základní je dostatečné uspokojování potřeb bezpečí, lásky atd., a nebo laskavé vedení k určité frustrační toleranci. Rozuměj, co když mají rozmazlené děti lásky a pozornosti dost? Co když jsou zvyklé na neustálé uspokojování svých potřeb a právě proto, když třeba matka nepřiběhne hned, jsou v hysterickém stavu? Je to proto, že nemají uspokojenou potřebu bezpečí, nebo proto, že v prostředí bezmezné lásky, péče a pozornosti je nikdo nevystavuje frustraci? Kde je hranice, kdy dítě sice vyžaduje pozornost a chce se například neustále chovat, ale kdy vyhovování této potřebě je už škodlivé? Vždyť my toho našeho Jáchyma chováme a nosíme docela často a pozornosti má také dost, ale kde je hranice, kdy už to není správné ani pro něj, ani pro nás? Protože když ho neustále nosíme a věnujeme se mu, neučíme ho samostatnosti a hlavně a zcela upřímně, docela nás to vyčerpává. A to je přesně ten trojúhelník o dvou stranách, o kterém jsi minule psal a kterému bychom se sice rádi vyhnuli, ale asi se nám to moc nedaří. Také proto jsem ráda, že jsem se vrátila na jedno odpoledne v týdnu do práce. Je skvělé nechat dítě na den babičkám a zmizet :-).

Teď mě napadá, že se Tě musím zeptat na Tvůj názor na jistý jev, se kterým se čím dál tím častěji setkávám, a sice elitní školky a školy a všelijaké kroužky rozvíjející u dětí i ty schopnosti, o jejichž existenci jsem donedávna vůbec nevěděla. Například v Praze existuje školka, která za velmi tučné školné poskytuje svěřencům nejen nadstandardní stravování a materiální vybavení, ale také intenzivní výuku angličtiny a základní vědomosti z oblasti managementu (pochopitelně vše hrovou formou). Nebo třeba moje kamarádka přihlásila své dítě do první třídy jisté elitní základní školy v Praze, kde muselo dítko dělat přijímačky, avšak neuspělo. A do třetice: v čekárně u lékaře jsem četla inzerát, že jistá organizace v Praze nabízí výuku angličtiny u dětí již od jednoho roku. Co si o tom myslíš Ty? Já jsem v této otázce rozpolcená. Nejsem proti školkám a školám, které za školné nabízejí lepší služby, dokonce by mi ani nevadila představa, že mé dítě tím bude v jakémsi „elitním“ prostředí a nebude mít tedy tak úplně kontakt s realitou běžných základních škol, která je jistě svým způsobem do života rovněž přínosná. Otázka je, zda "elitní" je skutečně kvalitní. Ale co mi vadí, je ta „angličtina pro batolata“ a jiné hovadiny, které tyto organizace nabízejí. Konkrétně o angličtině v předškolním věku mám poměrně nevalné smýšlení. Tím nemám na mysli děti z bilingvního prostředí, to je něco jiného, tam dítě již od narození získává zcela přirozeně dva jazykové kódy, které má důsledně spojené s různými osobami, například matka – čeština, otec – angličtina. Myslím si ale, že dítě z rodiny, kde se mluví jen česky, by v prvé řadě mělo v předškolním věku získat dobrou znalost mateřského jazyka. Co o tom soudíš Ty?

Pozdravuj Markétku a dej za mě Barborce pusu.

Eliška
 
 
ŠIMON, ELIŠKA & BABYBOOM
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Milý Šimone!:    | vložit příspěvek |