Hit „Island sun“ donekonečna hrál z rádií. Chytlavou melodii si vybral T-mobile za jingle a najednou znal tu pecku každý. Poté přišla druhá deska, kde se pozitivní energie college rocku proměnila v slzičky a žal rozchodů (bohužel v čase, kdy se EMO skloňovalo každý den), fanoušci byly z proměny rozčarovaní. Album„For tonight“ kráčí v rytmech, v kterých jsou si nejistější - podmanivé melodie, výrazné bicí, časté kontrasty a melancholická atmosféra. Zpívají znovu o lásce, zpověď nevyzní naprázdno díky celistvému příběhu desky, jež dala dohromady kapela z veršů v šuplíku! Clou jsou nesmrtelní romantici, kteří pro lásku žijí a trpí. Deska obsahuje oba póly ať již v „For tonight“ kde dívka v noci zalitém září hvězd vyzná lásku a mladíkovi se hodí hlavou „Finally you’re walking next to me, take me hand and hold it never let never let go...“ či výrazná krize „Bad to bone“, zde zoufalý zpěv doprovází jen piáno. „Everything now looks so complicated... Created world of my own, even though u’re bad to the bone...“
Desku uzavírá píseň „Dead side story“, která připomíná slunečný podzimní den, kdy umírá naděje avšak srdce se raduje. Považuji ji za nejlepší song, který nahráli! Příjemné je i aranžmá skladeb jako rytmické tleskání (které si „vypůjčili“ od „supportů“ z tracku „You are my star“), či taneční vsuvka v „Save yourself“. Lukemo dokazuje, že hlasem strčí do kapsy celou Superstar. Již po prvním poslechu je jasné, že kluci se umělecky posunuli o kousek výš. Povedl se i cover alba, scenérie milostného páru na jevišti divadla, kde dívka drží za zády kuchyňský nůž, výstižné ztvárnění baladické lásky zapsané v příběhu. Deska pro všechny, kdo neztrácejí sny a vnímají tetelení světa. Clou přichází s strhující energií, která pramení z osobního vztahu k hudbě, jež dělají!

USA 2008
Film 166 min
Režie David Fincher

Příběh započíná mladá žena přicházející do nemocnice za svou matkou. Venku se ohlašuje blížící se hurikán, nemocniční prostředí ovládá strach, shon a zmatek. V blízkosti staré umírající ženy nás ale konejší klid a mír, i když času moc nezbývá… Snad jen přečíst deník milovaného muže. Tolikrát odložený na příště…
Vzpomínky a poznámky psané Benjaminem postupně odkrývají prapodivný životní běh a příhody muže, který se narodil jako stařec s duší dítěte. Jeho tělesná schránka mládne a nabývá sil. Psychika však ctí přirozenou vývojovou linii běžného smrtelníka.
Stručně řečeno, film vypráví o čase – o čase umírat i o čase žít, o čase válčit i o čase být v míru, o čase slz i o čase smíchu, o čase kupředu i o čase zpátky, o čase lásky i čase nenávisti,o čase rodit i o čase zabíjet, o čase rozkolu i o čase smíření, o čase ublížení i o čase odpuštění, o čase tajemství i o čase prohlédnutí, o čase učení se i o čase učit, o čase přátelství i o čase zášti, o čase odpočinku i o čase práce, o trvání okamžiku i míhání desetiletí.
PS: S mým panem šéfem jsme se sice neshodli, zda celkové ladění filmu působí optimisticky nebo pesimisticky, zda patří mezi lehké nebo těžké. Zajedno jsme ovšem v tom, že o filmu budete přemýšlet ještě další dva dny.