ročník 50/2009:
                   
095Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Manžel je farářem. Kdo jsem já?
Ty a dům tvého otce nezahyne
U nás otevřeno
Občas mi říkají „paní farářová“
Domov na třetí
tobyMac
Světlo
Dopis pátý
Pionýrky zkoumání komunismu
Zkuste tenhle deník!
Vítejte v KLDR!
René
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
DOPIS PÁTÝ
Šimon

 
Milá Eliško,

a Vy všichni! Jak se Vám daří? Moc na Vás myslíme a stydíme se, že si užíváme „jen“ velikou únavu a žádné komplikace. Barborka začíná zase baštit jak zběsilá, prý růstový spurt v šestém měsíci. Už je velká jako roční dítě a nevím, kam tohle povede. Rozhodli jsme se, že ji začneme učit na lahvičku, abych s tím krmením mohl taky někdy pomoct.
Zatím je to pořád zběsilé zejména pro Markétku. Ke kojení každou hodinu se přidává, jak jsi to tuhle (asi odborně) nazývala, separační úzkost. Čili nejen, že chce malá pořád pít, ale ještě není spokojená u nikoho jiného než u mámy. Je mi čím dál jasnější, proč zmiňuješ své obavy o to, aby sis tou péčí nevychovala rozmazlence nebo „mamánka“. Nicméně: zdá se mi krajně nepravděpodobné, že by z dostatku mazlení a lásky vyrostl člověk agresivní, arogantní a bezohledný. Co víc si přát?
Obdivuju Tvou schopnost zabývat se při tom všem kalupu ještě vizemi do budoucna, ale asi je to tak správně. Já jsem vůbec zatím na školu pro naše děti nepomyslel. Nejspíš to nepůjde jinak, než že budou chodit tam, kde budeme bydlet. Nedovedu si teď vymyslet, kde bychom vzali finance a čas na nějakou alternativu. Jak víš, mám s jednou „elitní“ mezinárodní školou bohaté zkušenosti jako učitel. To, co mě na ní od začátku fascinovalo, bylo z části způsobené bohatstvím (učitel + asistent na malou třídu) a částečně křesťanským zázemím učitelů (solidarita, pravidelné zábavné dobročinné akce pro děti). Stejné množství věcí mě ke konci štvalo. Pramenily zejména v bohatství a pokrytectví.
S vícejazyčností jsem jako češtinář bojoval od začátku a dodnes nemám úplně jasno. Každé dítě je naprosto jiné a v podstatě s nikým nesrovnatelné – to platí o školácích stejně jako o miminech (víme své, že ano). Myslet si, že každý moderní člověk může a má být plně bilingvní, je nebezpečné. Nefunguje to a často to způsobuje frustrace. Zatímco jedno dítě dokáže zvládnout tři jazyky na sedmdesát procent (všechny), jiné má za podobných podmínek v hlavě dvakrát třetinu plus maglajz. Kromě důsledného oddělování jazyků v rodině a pečlivého vážení motivace, hraje v tom nepopiratelně roli i něco vrozeného. O filosofických a praktických hlediscích se budeme muset pobavit osobně, stojím si však za tím, že používaný jazyk tajně (ale výrazně) ovlivňuje způsob i možnosti myšlení a formuje charakter. V dobrém i zlém. A lépe dobře myslet v jednom jazyce, než omezeně v několika.
Musel jsem se chechtat, jak ses ve svém dopise elegantně vyhnula mé otázce stran „manželského života“. Jestli se u nás něco nezmění, nebude mít, popravdě řečeno, Barborka další sourozence. Jedna věc mě překvapila na mě samém: pojal jsem podezření, že růžová barva Barborce sluší víc než jiné. Proč ale? Myslím, že máme daleko k nějakému „uniformování“ dětí do „zastaralých“ rolí. Na druhou stranu si vašeho Jáchyma v krajkovém límečku a růžových punčoškách představit prostě nedovedu.
Mimochodem, proč si vlastně píšeme jenom o dětech? Není to divný?

Měj se moc krásně,
pac a pusu,
Šimon
 
 
ŠIMON, ELIŠKA & BABYBOOM
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Dopis pátý:    | vložit příspěvek |