ročník 50/2009:
                   
095Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Manžel je farářem. Kdo jsem já?
Ty a dům tvého otce nezahyne
U nás otevřeno
Občas mi říkají „paní farářová“
Domov na třetí
tobyMac
Světlo
Dopis pátý
Pionýrky zkoumání komunismu
Zkuste tenhle deník!
Vítejte v KLDR!
René
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
RENÉ
Olcha Richterová

René Heleny Třeštíkové není film, který se líbí. Život „kriminálníka a spisovatele“ divák sleduje přibližně od jeho šestnácti, kdy už byl v kriminále za drobnou krádež. Scénář se opakuje: basa, pár měsíců na svobodě, basa. Světlých momentů jen pomálu. I přesto René vyhrál cenu Evropské filmové akademie, tzv. evropského Oscara. Proč?
Zejména asi proto, že je neuvěřitelně pravdivý. Když na začátku Třeštíková zachytila obyčejného, možná jen nezvykle flegmatického syna rozvedených rodičů, který byl komunistickou justicí exemplárně potrestán za banalitu, divák si ani neuvědomí, že právě bylo rozhodnuto o jednom lidském osudu. Ve vězení se René naučil nenávidět společnost (jak sám říká) a hlavně tam získal známé a znalosti, které ho stále znova dostávaly do začarovaného kruhu snadného získávání peněz.
V jednu chvíli se zdálo, že z něj přeci jen vystoupí. René totiž je nadprůměrně inteligentní, pomáhá mu pozornost filmařky a také díky ní i vydá svou knižní prvotinu, Běžec na trati k… . Ve své další knize, Deníku zapomenutého, se ale ptá: „Proč žádná část mýho zasranýho života nedopadla dobře? To neví nikdo. Ani Bůh. Bůh má volno a čte si porno.“ Asi souhlasíte, že takový pocit sotva může být motivací k naprosté změně života.
Film se také velmi poctivě ptá po vztahu mezi filmařem a filmovaným u časosběrného, dvacet let vznikajícího dokumentu. Dovolím si citovat režisérku: „Ve filmu říkám Renému na jeho otázku "nikdy nikdo není jen objektem zkoumání". To platí. Za dobu, co Reného znám, jsem se dost natrápila jeho opakovanými návraty do vězení. Vždycky jsem věřila, že by mohl svou inteligenci nějak zapojit ve svůj prospěch a ne proflákat život ve vězení mezi dementy a asociály.“

Režie: Helena Třeštíková, Dokument, Česká republika, 2008, 90 min.
 
 
RECENZE
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku René:    | vložit příspěvek |