Říkejme jí třeba paní Jana. Matka šesti dětí ze Severních Čech. Nevyhovující bydlení ve čtvrti, ve které se spíše než rodinnému životu dařilo lichvě, prostituci a obchodu s bílým masem. Bylo jen otázkou času, kdy se nezaměstnaná Jana chytne do nastražených sítí.

Peníze od lichvářů nabízely snadné a rychlé řešení problémů. Záhy však měly být vzniklé dluhy i s obrovskými úroky splaceny hrozivým způsobem – nucenou prostitucí dvou nejstarších Janiných dcer, které měly být prodány do zahraničních nevěstinců.
Jana dostala obrovský strach. Obrátila se na jednoho z blízkých rodinných přátel, ten jí domluvil přijetí v Azylovém domě (AD) pro matky s dětmi v Mostě. Jana se zde ubytovala s celou rodinou, tedy i se svou dospělou dcerou a jejími dvěma dětmi. Nabízená pomoc přišla právě včas.

Jana byla ve velmi špatném psychickém stavu, prakticky nevycházela na ulici. Měla neustálý strach, že ji v AD objeví lidé, kteří na ní dlouhé měsíce parazitovali. Navíc u ní bylo diagnostikováno vážné onkologické onemocnění. Obávala se smrti a toho, že děti zůstanou samy.

Jedním z prvních kroků, ke kterému pracovníci AD přistoupili, bylo vyřízení dokladů, sociálních dávek, registrace rodiny u obvodního, dětského, zubního a ženského lékaře, vyhledání školy pro Janiny nezletilé děti. Téměř soustavně bylo nutné poskytovat rodině intenzivní emoční podporu.

Teprve posléze přišlo na řadu hledání řešení zadluženosti. Ukázalo se, že Jana neumí efektivně hospodařit s penězi. Nutná byla především častá asistence klíčového pracovníka, který Janu postupně učil samostatnosti a zodpovědnosti v hospodaření a splácení dluhů. Pomohl nastavit splátkové kalendáře, nasměroval při hledání zaměstnání pro zletilou dceru, asistoval při hledání odpovídajícího bydlení.

Samostatnou kapitolou Janina příběhu bylo řešení drogové závislosti její nejstarší dcery, která v té době měla již dvě malé děti. Pokusy ze stany pracovníků AD přimět mladou ženu k léčení skončily neúspěchem: Dcera se rozhodla odstěhovat i se svými dětmi z AD. Jana to těžko snášela. Později se ukázalo, že její dcera svou závislost sama nezvládla a přišla o své dvě děti. Díky vydatnému přispění mosteckého Oddělení sociálně právní ochrany dětí se Janě podařilo získat vnoučata do péče a zabránit ústavní výchově.

Po čase už byla Jana v mnohém ohledu samostatná, vyrovnaná se svými obavami, schopna si řadu svých záležitostí zařizovat sama či s minimální pomocí klíčového sociálního pracovníka.

I komplikovaný příběh může mít šťastný konec. Jana je s pracovníky mosteckého AD i nadále v kontaktu a většinou jim přináší dobré zprávy. V novém působišti se nakonec podařilo najít pro ni a její početnou rodinu vyhovující bydlení v obecním bytě. Jana je mnohem klidnější a více si důvěřuje. Je schopná samostatně fungovat, děti chodí do školy a kroužků, celá rodina se zapojuje do aktivit školy i obce. Nejstarší dcera abstinuje, vrátila se za Janou a svými dětmi a stará se o ně. Druhá dospělá dcera si našla práci a přispívá výrazně do rodinného rozpočtu.
Janě se podařil comeback do běžného života.


Mgr. Jana Hrdinová, vedoucí Azylového domu střediska sociální pomoci Diakonie ČCE v Mostě