ročník 51/2010:
                   
108Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Mít, či být?
Uzdravení jako metafora odpuštění, 3.část.
Desátky jsou samozřejmostí, o které snad ani není potřeba mluvit!
Chtějí být svobodnější?
Vyber si svou neziskovku
Diakonické menu z Klobouku
Plánujeme daň?
Můj první sjezd mládeže
Šroubovák nebo kladivo?
Kościół Ewangelicko-Reformowany w RP
Když se najde v hroznu šťáva...
Sjezdová anketa
Whatever Works
Church in churches
Ztracený podzim
Všimli jsme si 8
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
ZTRACENÝ PODZIM
Ester Hubená

 
„Na ďáblíky si v lukách hrát/ Bývá vždy trošku nebezpečné/ Z řeky až k srdci stoupne chlad/ A samota je světlo věčné“. Texty Josefa Kainara končí i začíná zatím poslední album Vladimíra Mišíka & Etc... Ztracený podzim. A není to jen tak náhodou, Mišík se zhudebňováním Kainarových veršů začal už od prvního alba (Stříhali dohola malého chlapečka), které vyšlo v roce 1976. Dalšími jeho „dvorními básníky“, jejichž texty se objevují téměř na každé z deseti dosud vydaných desek, jsou například Václav Hrabě či Jiří Dědeček.
Dost už slov, na první pohled upoutá především výtvarné provedení obalu cédéčka, jehož autorem je Karel Haloun. Po otevření na vás dýchne zvláštně uklidňující nostalgie, která vás může provázet U nádraží, při Baladě a taky když přijde titulní Ztracený podzim... Mišík je jedinečný ve svém umění spojit výborné texty s vynikajícími bigbítovými hudebníky z Etc... a nápaditou aranží. Nic ale nepůsobí překombinovaně, jak sám zpívá „jen hezky zlehka, to je můj styl“. Vřele mohu doporučit zejména kytarovou lahůdku Vabank, úsměvnou milostnou Smůlu mám či v úvodu citované Ďáblíky.
Letos třiašedesátiletý Mišík je vzácným úkazem na naší hudební scéně. Koncertuje již přes čtyřicet let s různými uskupeními (např. s Radimem Hladíkem v Blue Effect, spolupracoval s Flamengem) a stále zůstává hudebně i textově na špičce české populární hudby. Při poslechu tohoto alba tak váš podzim jistě nebude ztracený...
 
 
RECENZE
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Ztracený podzim:    | vložit příspěvek |