ročník 51/2010:
                   
1010Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Vstát, či spát?
Světlo lidí
O pramenech, smyslu života, motivaci a fantazii
Chvála zahálky
Pracuje na tobě Duch Boží
Zajímají mě lidi
Dnešní tabu se jmenuje stáří
Smutno až k prázdnotě
Solný sloup nad zlato
Zatoužila jsem vědět víc
Kudy a kam kráčí Kudykam?
Christmas
Kosta. Rozhovor přes dvě generace
Všimli jsme si _10
Upadáme v zapomnění...?
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
SVĚTLO LIDÍ
Pavel Kašpar

 
„V něm byl život a život byl světlo lidí.“ Jan 1,4
Evangelista Jan řekne: "V něm byl život." V tom narozeném Ježíši Nazaretském, v tom, který přichází jako dítě, byl život a život v něm dostáváme. Život považujeme za nejvyšší hodnotu.
A co je život? To, že jsme, že tu pobíháme, pracujeme, máme úspěchy i neúspěchy, to, co jsme prožili a udělali a zažili. Je život víc? Je to, co jsme, máme, dostali jsme, život je v setkávání s druhými, to, jak tu běháme a dýcháme. Vždyť život Hospodin vdechl do nás, do kusu neživé hmoty. Dostali jsme život a s každým nadechnutím nám ho znovu daruje.
Ale když slyšíme, že v Něm byl život, tak se ptáme, co to bylo a je za život. Je to něco víc? Jakoby nám tu běželi na pomoc andělé a nebeské zástupy, kteří z nadhledu věčnosti, z nadhledu budoucnosti vidí tam, kam my nedohlédneme, i kdybychom koukali z Měsíce, a vědí víc o Bohu a jeho jednání. A ti andělé, jakoby oškrabávali naše nátěry, kterým říkáme život. Barva důstojnosti, pak barva úspěšnosti, krásy, naší dobroty, slušnosti, barva, abych vypadal hezky před lidmi, barva naříkání, jak se mi blbě vede, nebo barva spokojenosti, dokonce i nátěr naší náboženskosti, všechno to a další jde pryč, jde to až na dřeň.
Ale co pak? Tady si vypůjčme nápad od Komenského, o tom Poutníkovi po labyrintu světa. Člověk běhá po světě, mění šaty, klobouky, názory, prostředí, dělá to či ono. A možná cítí, že to pořád není ono. Až pak najednou setkání, najednou vnímání Boží blízkosti, zážitek jistoty- jsem v jeho dlani, dotyk té hlubiny bezpečnosti, dotyk Boha. Tak se k nám v Ježíši Narozeném blíží, přichází život a život dostáváme. A poznáváme, že patříme Bohu, že jsme jeho, že se nemusíme bát, že u něho máme místo, radost. To je ten život, který od Boha v Ježíši přichází, který vstoupil do našeho světa v lidském těle, aby se stal našim bratrem, přítelem, vysvoboditelem, abychom zažili, prožili tu hlubinu bezpečnosti, Boha. To je zázrak a tajemství jeho příchodu: ´v jesličkách leží, brečí, ´ a přitom je v něm zdroj a základ života. Smyslem jeho příchodu je, aby nám dal život. To je cíl Boží cesty za námi. "A život, (ten narozenec v Betlémě) byl světlo lidí." To světlo je z Boha, to světlo je Kristus. On je tím světlem, které nám svítí. To světlo je pro všechny. Patří nám i všem lidem! - věřícím i nevěřícím, zbožným i bezbožným, dobrým i zlým. Když to vezmu, že Kristus byl a je světlo lidí, už se nemusím dívat na sebe a na ty druhé, na svět ze syslí perspektivy, ale z perspektivy andělské a Boží. A v tom světle vidím své bližní i sebe jinak, cítím se svobodněji. Vidím se ve světle a vím, jak na to jsem, a přitom se neděsím své povahy, svých nedostatků, úletů, neděsím se druhých, okolností, neúspěchů. Ale on je světlo lidí. Proto v jeho světle můžu vidět i druhé lidi. Můžu druhé uvidět ve světle Božího odpuštění, smíření, ve světle dlouhodeché Boží lásky.



 
 
BIBLICKÁ ÚVAHA
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Světlo lidí:    | vložit příspěvek |