ročník 52/2011:
                   
116Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Krásné a dobré
Netrpí naše duše anorexií
Proč ne "Soul and spirit lotion"?
Nejsem barbína
Půst – ano, nebo ne?
Víra bez církve nedává smysl
Aby sůl chuti nepozbyla
S Martou v kuchyni
Jóga a křesťanství
A k Boží slávě pokorně bečet part černé ovce
Odhaloval se jako nějaký blázen
Martina Trchová – Takhle ve mně vyjou vlci
Bible hrou
Upside Down
Květy V čajové konvici
Veřejnoprávní komiks
Všimli jsme si 6
Pošli to dál!
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
S MARTOU V KUCHYNI
Marie Medková

Tentokrát nahlédneme do biblické kuchyně k novozákonní Martě. Měla za úkol obstarat jídlo, teplo v domě, vodu a oděvy. Marie jí samozřejmě pomáhala... Ovšem než to všechno obstaraly, pěkně se zapotily. Nejen proto, že tehdy nebyly sporáky, vodovod v každém domě a podobné vymoženosti. Podíváme se na to podrobně.

Meleme, meleme, meleme...
Marta začínala a končila den - krom modlitby - mletím mouky. Hlavním jídlem byl totiž chléb. Dospělý člověk snědl zhruba 0,6 kg chleba denně. Náš bochník má mezi 1-1,2 kg, takže šlo cca o polovinu. Ten bylo potřeba ale nejdřív připravit!
A to od mouky. Buď pšeničné, nebo v horším případě ječmenné. Zrno mlela v moderních otáčivých mlýncích. Kdyby žila o několik století dříve, musela by se spokojit s fyzicky náročnějším mlýnkem, který se skládá ze dvou kamenů – podlouhlého spodního a vrchního, jímž se zrna drtí. Mouku nakonec prosila, aby odstranila nerozdrcená zrna. Taková práce zabrala pár hodin denně.
Doma měla určitě i pěkný hmoždíř na drcení obilnin, cibule a dalších ingrediencí do kaše.

Oheň a voda
Mouku bychom měli. Takže se můžeme dát do pečení. K tomu je ale potřeba krom mouky nasbírat dřevo na oheň a donést vodu. Nejdřív dřevo. Sbírání dřeva bylo náročnou záležitostí. V Palestině už tehdy příliš dřeva nebylo, takže se Marta často pořádně prošla. K topení se ale používalo všechno, co by mohlo hořet (třeba sušené zvířecí výkaly).
A teď voda. Dům Lazara, Marty a Marie neměl cisternu. Ostatně jako většina domů. Měla štěstí, že v jejich vesnici byla dobrá studna. Taky by se mohlo klidně stát, že by musela chodit pro vodu několik kilometrů. Denně spotřebovala jejich malá rodina i se zvířectvem kolem 50 l vody.

Pečení chleba
Když už máme všechno pod střechou, můžeme se dát do pečení. Marta smíchala vodu s moukou v dřevěné díži a přidala zákvas z minulého těsta. Pak přimíchala ještě nějakou přísadu, aby to lépe chutnalo. Třeba koření, sůl, olej, mléko, datle či rozinky Pak vytvarovala placky a strčila chleba do pece. Pec byla obrácená bronzová mísa nebo hliněný kužel s useknutou špičkou. Uprostřed se rozdělal oheň - v druhém případě v zemi. Když se stěny rozehřály, Marta na ně pokladla těstové placky, a ty se krásně propekly. Takhle mohla připravit kvašené i nekvašené chleby. Navíc se na peci dá i vařit. Když se přemnožily myši, místo placek vytvarovala těsto do tvaru kruhů. Zavěsila je na tyč a byly v bezpečí. V peci se peklo lépe než na plochém kameni nebo na kovové desce. V prvním případě byl chleba od popela v druhém se musel včas obrátit.
Chleba se máčel v oleji, jogurtu nebo kyselém mléce.

Vaření
Chleba už je hotový. Ještě něco k tomu.V neděli vařená zelenina, v úterý kaše z luštěnin, ve středu nalámaný chléb smíchaný s mlékem, smetanou a kozím tukem. A pak zase znova... aby to chutnalo jinak, tak se to okoření kmínem, rozmarýnem, koprem, routou, korianderem nebo hořčicí. A jako dezert? Třeba meloun, může být i vodní. To víte, strava byla ve starověku v Palestině jednoduchá a nepříliš pestrá. Maso bylo v jídelníčku velmi zřídka, a když, tak se vařilo, ne peklo (s výjimkou paschy). To Lazar zvíře rozporcoval a jednotlivé části Marta uvařila ve vodě nebo mléce. Nesmělo to být ale mléko, kterým bylo mládě živeno! To by byl projev barbarství a neúcty ke stvoření.

Výrobky mléčné jsou blahodárné a vděčné
Martina rodina chovala ovce a kozy (asi deset kusů). Zvířata měli ustájena ve stáji na dvoře. V zimě si užívali mléčných výrobků, v létě jich byl nedostatek. Mléko měla ráda nejen Marta a její sourozenci, ale uctili jím i hosty.
Mléko se musely sestry brzo zpracovat. Dojení a zpracování mléka bylo patřilo k jejich úkolům. Z mléka se připravovaly jogurt a tvrdý tvaroh, který schovávaly do zásoby na léto. Taky stloukaly máslo a podmáslí a vyráběly se sýr.

Když bylo umleto, voda nanošená a na plotnách to bublalo, mohla milá Marta využít čas k předení, barvení nebo tkaní pláten na oděvy nebo stany. A odpoledne určitě zbyl čas postarat se o políčko nebo sad za domem.


 
 
VŠEHOCHUŤ
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku S Martou v kuchyni:    | vložit příspěvek |