ročník 52/2011:
                   
116Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Krásné a dobré
Netrpí naše duše anorexií
Proč ne "Soul and spirit lotion"?
Nejsem barbína
Půst – ano, nebo ne?
Víra bez církve nedává smysl
Aby sůl chuti nepozbyla
S Martou v kuchyni
Jóga a křesťanství
A k Boží slávě pokorně bečet part černé ovce
Odhaloval se jako nějaký blázen
Martina Trchová – Takhle ve mně vyjou vlci
Bible hrou
Upside Down
Květy V čajové konvici
Veřejnoprávní komiks
Všimli jsme si 6
Pošli to dál!
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
ODHALOVAL SE JAKO NĚJAKÝ BLÁZEN
Marie Medková

A David poskakoval před Hospodinem ze vší síly; byl přitom přepásán lněným efódem. David a všechen izraelský dům vystupovali s Hospodinovou schránou za ryčného troubení polnic. Když Hospodinova schrána vstupovala do Města Davidova, Míkal, dcera Saulova, se právě dívala z okna. Viděla krále Davida, jak se točí a vyskakuje před Hospodinem, a v srdci jím pohrdla.
Když David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požehnal lidu ve jménu Hospodina zástupů. Pak podělil všechen lid, všechno množství Izraele, muže i ženy, každého jedním bochánkem chleba, jedním datlovým koláčem a jedním koláčem hrozinkovým. Poté se všechen lid rozešel, každý do svého domu.
David se vrátil, aby požehnal svému domu. Tu Míkal, dcera Saulova, vyšla Davidovi vstříc se slovy: „Jak se dnes proslavil izraelský král! Pro oči otrokyň svých služebníků se dnes odhaloval jako nějaký blázen.“ David Míkal odvětil: „Před Hospodinem, který mě vyvolil místo tvého otce a místo celého jeho domu a ustanovil mě vévodou Hospodinova lidu, Izraele, před Hospodinem jsem tak dováděl. I když budu ještě víc zlehčován než teď a budu docela maličký i ve vlastních očích, budu vážen právě u těch otrokyň, o nichž jsi mluvila.“ Bible, 2.kniha Samuelova, kapitola 6


Fandíš, když jde hokej? Připadám si jako ve válečném stavu, když se hraje mistrovství. Potkávám lidi modro-bílo-červeného makeupu a bojového křiku ve městě, ve vlaku. Vzrušení. Radost nebo smutek. Euforie. My Češi vyhráváme nebo prohráváme! I když si sotva dosáhneme na špičky nohou a jediné osobní setkání s pukem proběhlo přes výlohu Sportu. Naši hokejisté zástupně vítězí za naši zemi. Mysteriozní jednota, mysteriozní příslušnost. Stejně křesťané zvítězili nad hříchem, zlem, i když jsme stále chybující (tedy hřešící) a potřebujeme posilu.
Neměli by taky pomalovat tváře a vyrazit do ulic? Vždyť král David se raduje a tancuje, až je vidět pod sukně. A rozdává koláče a požehnání. A to všechno z radosti a vděčnosti po vyhraném zápase.

Nejspíš nemá smysl na Kristovu počest převracet popelnice a volat v tramvaji "kdo neskáče není Čech". Hokej je oslava síly, zdatnosti, rychlosti a souhry, z toho nějaký ten neřízený silotrysk vyplývá. Křesťanství je oslava lásky a spravedlnosti a zažít to taky vyvolává euforii. Ten přetlak radosti a vděčnosti chce vytrysknout. Pečení koláče pro kolegy v práci. Poskočit si, když slunce tak krásně svítí. Pomocná ruka kamarádce. Úsměv a vlídná slovo k neznámým. Radost. Nabídnu se na organizaci toho či onoho. Dík za existenci odpuštění... Prostě odhalím svou radost a vděk. A co u tebe?
 
 
DUCHOVNÍ POVZBUZENÍ
 
 
 

 
Diskusní fórum k článku Odhaloval se jako nějaký blázen:    | vložit příspěvek |