 |
|
|
Bush
chce letět na Mars!, oznamovaly noviny. Divnej patron, ten
George, jestli tam chce zůstat. No, Marťani, potěš vás…
Ty
hnusnej zatrpklej zpátečníku! zařvala ale část mé vnitřní maličkosti.
Vždyť je to přece pokrok pro celé lidstvo! Ale kam až může celé
lidstvo pokročit, aniž by si keclo mimo svou pozemskou mísu?
Těžko
předpokládat, co za pár pětiletek udělají učedníci křesťana
Bushe, když už jim Země nebude stačit pro jejich plány. Kdyby to tak
nějaký novodobý Jan chtěl uzřít a narýsovat!
Ještě
jednou jsem si přečetl ty palcové titulky i články v novinách.
Neřekl náhodou americký prezident, že chce VLETĚT na Mars?
Moc dobře si vybavuju, jak to dopadlo, když vletěl do Afghánistánu
nebo Iráku. A kdo ví, kam se ještě chystá. Aby pak Marťani
nenadávali, že jim u nejhezčího kráteru staví hamburgrárnu.
Kterému dobyvateli připadne rudá planeta? Bude na ní platit ono
středověké „moje země – moje víra“? Koho psa jíš,
Marťane, toho píseň zpívej…
Až se budete
nudit, můžete spolu s nesouhlasící většinou Američanů zkusit
přijít na to, jak užitečněji utratit až 500 miliard dolarů
rozumněji, než na stavbu základny na Měsíci. S tou
totiž Bushovo vidění taky počítá. Americká bota se má ke skoku
na Mars odrazit právě od měsíčního prachu, do kterého
se zaryla jako první už před pětatřiceti lety. A teď má být
první znovu. „Když to neuděláme my, udělá to někdo jiný.
Číňané, Evropané a Japonci mají za cíl letět na Měsíc.
Nechceme se jednou probudit a zjistit, že tam mají
základnu dříve než my,“ prohlásil bodře jeden Bushův
kongresman.
Ještě
že pořád je za co se bít!
|
|
|
