ročník 49/2008:
                   
094Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Úvodník přátelský všem generacím
Úděl Božího lidu
Kouká do mobilu i při čtení z Písma!!!
Co byste změnili?
Zkusili jste už...?
Dobrovolnicí v občanské poradně
Delirious?
Životní zkratka
SYN ČLOVĚKA
Milý Šimone!
Věřím na bezprostřední a pravdivé prostředí
Kostelíček v podhůří Jeseníků
Clou for tonight
Podivuhodný případ Benjamina Buttona
Rok kohouta
střípky_4
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
ROK KOHOUTA
Olcha Richterová

Nejnovější kniha Terezy Boučkové se prodává (skoro) jako Viewegh. Na původní českou beletrii je nějakých 35 000 prodaných kusů velmi slušné. Čím dokázala dcera komunisty a disidenta Pavla Kohouta zaujmout širší čtenářstvo? Zejména až neuvěřitelnou pravidvostí.
Slavná prvotina Boučkové, Indiánský běh, jsou literárně zpracované momentky z jejího života končící osvojením dvou chlapečků z kojeneckého ústavu. Rok kohouta navazuje v době, když jsou oba chlapci na prahu dospělosti a vlastnímu synovi Boučkové je asi třináct.
Kniha sice připomíná deník, ale i přesto, že je založena na osobním příběhu, to je svébytný a strhující román. Člověk by si až přál, aby to byla pouhá fikce. Jako červená nit se totiž příběhem táhnou Tereziny hluboké pochybnosti, jaký smysl mělo těch patnáct let snahy nahradit klukům lásku a rodinu, které postrádali v prvních dvou letech života. Oba totiž přes všechnu snahu skončili jako zlodějíčci, feťáci a bezdomovci. Z knihy je přitom jasné, že té snahy bylo vrchovatě. Jenže když si před svým „synem odjinud“ musíte všechno zamykat a bát se, kde budete muset platit jaké škody a kdy bude další soud, jednoho dne to vzdáte.
Boučková se domnívá, že hlavní podíl na takovém chování má hluboká citová deprivace dětí, které už v bříšku maminka nechtěla, a pak se u nich střídaly různé ošetřovatelky. Zůstala jim neschopnost mít o cokoli zájem a mít někoho rád. A navíc tu je jeden velký otazník: oba kluci jsou Romové – jakou to hraje roli?
Kromě přátel a rodiny, z nichž některým jejich literární podoba asi nemusí být moc příjemná, může Rok kohouta být proti srsti také těm, kteří chtějí věřit, že všechny počaté děti musí přijít na svět, a že při adopci je hlavní dát dětem dostatek lásky. Evidentně to není tak jednoduché.
 
 
RECENZE
 
 
 
 

„Vítejte v KLDR! U nás se má stejně dobře Vévodkyně i Milionář z chatrče!“ zdraví průvodci v českých kinech zkoprnělé publikum. Babička má o takové propagandě vážné Pochyby a tak se radši zamkla Na Půdě, kde jí dělá společnost Růžový panter. Dvě. Sametově revoluční ročník festivalu Jeden svět představuje na stříbrném plátně přes stovku dokumentů, kupříkladu Afghánské ženy za volantem, Pizzu v Osvětimi, Armádu v sárí nebo Nezlomné tety. Policie oznámila, že požár, který v říjnu 2008 zničil část Veletržního paláce v Praze, způsobil zapnutý elektrický vařič. Bývalé „ocelové srdce republiky“ se koncem února proměnilo srdce divadelní ; na činoherním festivalu Ost-ra-var se předvedla nejen čtyři tamní kamenné scény. Brazilský architekt Oscar Niemeyer upustil od záměru postavit další budovu v hlavním městě Brasilia, vybudovaného v polovině padesátých let podle jeho vlastních návrhů. Začala postní doba. „Jediné, co pomůže přejedenému začít si vážit jídla, je půst. Soustředit se i na jiné věci než konzum,“ napsal v internetové diskusi se čtenáři ekonom Tomáš Sedláček. „Quo vadis, Cuba?“ ptají se po osudu ostrova v karibském moři účastníci konference v pražském Salonu Philharmonia a připíjí si (na) Cuba libre. To v Modrých horách radši převalují na jazyku místní mladá červená vína, na Festivalu otevřených sklepů můžou ta nejlepší objevovat klidně i dva dny. V Rousměrově si zase uspořádali domácí zabíjačku, půst nepůst. A propos, co jste měli dnes k obědu vy?