ročník 51/2010:
                   
093Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Ekostimul
Zlaté pravidlo moudrosti
Zezelenal mi sbor
Biblická ekoinspirace (POKUS O ‚BIBLICKÝ‘ POHLED NA EKOLOGII)
Stoletá nemoc
mewithoutYou
Pán
03 Milá Eliško!
Křesťan musí být k moci kritický
Za dobrou náladou na Horňácko
Ježíš je normální!
Parno Grazst a Cimbali Band
Všimli jsme si 03
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
 
ZEZELENAL MI SBOR
Tomáš Groll

Na Vánoce jsem se vrátil domů. Po skoro dvou letech jsem se těšil, že se zase zajdu podívat do svého sboru. Už zdálky ale bylo patrné, že se něco změnilo. Kostel mě oslňoval… ale nebyl to kostel, byly to solární panely na jeho střeše. Páne jo. Před kostelem byl stojan na kola. Nevěděl jsem, že je u nás v kostele tolik cyklistů. A že i v zimě. Zato na parkovišti bylo pořád volné místo.
Hned při vstupu do kostela na místě, kde bývala nástěnka s informacemi z minulého tisíciletí, visela nová ekonástěnka – rady a tipy, aktuality. A mně bylo jasné, že se za mé nepřítomnosti mnohé změnilo. Lidé se naštěstí nezměnili a někteří i zkrásněli. Potkal jsem spolukonfirmandku a ta mě uvedla do situace.
Asi před rokem a půl byl na sborovém shromáždění projednáván plán zezelenání našeho sboru (posměšné označení naší mládeže). Nakonec po diskusi sbor přijal návrh dlouhodobého rozvoje šetrnějšího fungování sboru. Kurátor to tehdá prý řekl dobře. „Je nutné, aby opatření, které sbor příjme, vycházelo z přání a potřeb samotných členů sboru. Aby se s tím mohl každý ztotožnit, a neměl pocit, že jsou na něj farářem nebo staršovstvem uvalena nějaká ekoomezení.“ Pak padalo množství návrhů, některé byly přijaty jednomyslně rovnou, některé až po diskusích v upravené podobě. Nakonec se za zezelenání sboru postavili všichni. Některá plánovaná opatření jsou sice nákladná, ale sborové shromáždění věří, že sbor přežije své členy a investice do ekologických způsobů šetření se v budoucnosti vyplatí a příští generace budou vzpomínat na zelené kurátory a faráře.
A tak se ve všech sborových prostorách, kde se produkuje odpad, objevily nádoby na třídění. Sborové sestry dostaly pokyn sborové nákupy odnášet jen v sborových taškách a nechávat obchoďákům jejich igelity. Samozřejmě, že se nakupují jen recyklovatelné obaly a někdy dochází i ke spolupráci učitelů nedělní školy s našimi nákupčími. Prostě některé „odpady“ využíváme při ručních pracích s dětmi, vytváříme z nich ozdoby apod. No ale vánoční jesle vyrobené z petlahví mi už přišly trochu jako úlet. Ale dost možná to byly poslední petky, co se u nás ve sboru objevily. Nechali jsme si totiž udělat rozbor vody z kohoutku a ukázalo se, že je skoro stejně dobrá, jako kojenecká.
V kanceláři se prý také mnohé změnilo. Tiskne se na recyklovaný papír a pokud možno oboustranně. A jednostranně potištěné papíry, které už nepotřebujeme, putují rovnou do nedělní školy na kreslení. Náš ekopresbyter říká, že tuna recyklovaného papíru ušetří 17 stromů, ulehčí skládkám a šetří energie a také vzduch.
Bohoslužby začaly. Čekal jsem, o čem bude kázání… Ne, nebylo ekologické. Krásné vánoční. Dokonce jsem měl pocit, že je místnost nějak zvláštně prozářena. Po bohoslužbách mi to kluci z mládeže vysvětlili. O jedné brigádní sobotě si super zakroutili – měnili žárovky za úsporné zářivky. Prý to ušetří 80% elektrické energie během doby životnosti. V ohláškách je oznámena víkendovka mládeže. No hádejte kam… Mládež se jede podívat na ekofarmu a prý tam bude i pomáhat… To jsem zvědavý, jestli ti naši měšťáci neudělají víc škody než užitku…
Kamarád říkal, že při přijímání plánu zezelenání se lidé nejvíce báli, že jim bude zima, že se bude šetřit na vytápění. Na vytápění se sice šetří, ale zimu necítím. Nainstalovaly se termoregulační ventily a snažíme se zkoordinovat týdenní aktivity tak, aby se nemuselo každý den topit ve všech místnostech. A daří se to.
Po bohoslužbách se koná společné posezení při kávě a čaji. To se nezměnilo. Ale ta chuť… Jo, je to čaj a káva Fair Trade. A k tomu domácí pečivo. Jednou se prý jedna sborová sestra začetla do letáčku od ekopresbytera a na neděli napekla z biomouky a biovajec a udělala sálat z plodin, o kterých mnozí neměli ani potuchy, že existují, jako je cizrna nebo bulgur.
Škoda, že nebyla Večeře Páně. To bych mohl ochutnat chleba, co peče paní farářová. Prý používá pořád stejný recept, ale přesto ten chléb chutná pokaždé jinak. Víno zase kupujeme od jednoho pána ze sboru na Moravě. Vždycky na podzim k nám přijedou bratři a sestry z tohoto sboru a prodávají u nás své produkty, prostě to, co vypěstovali. Je to levnější než z obchoďáku. Na tenhle víkend se sbor moc těší. Přijedou už v pátek odpoledne a nejprve prodávají zemědělské produkty. K večeru dorazí víno. Staršovstvo vždycky říká, že musí na Večeři Páně zodpovědně vybrat to nejlepší. Většinou vybírají celou noc. V sobotu se pak setkává mládež s mládeží, maminky s maminkami a v neděli zakončujeme setkání sborů společnými bohoslužbami. Ale ne všechno si můžeme koupit od spřátelených sborů. Pak se snažíme nakupovat české a ještě lépe regionální výrobky. Kostky cukru nebo vánoční svíčky přece nemusí procestovat půl světa, než se dostanou do našeho kostela.
Přišel ke mně ekopresbyter a s ním letáky. Byl jsem překvapen, že to nejsou ekologické, ale elektronické. Už půl roku vybírá novou ledničku z kategorie A+ či lépe A++ co se spotřeby týče. Vyplatí se to.
Už jsem chtěl jít, ale kamarád, co studuje na ornitologa, mě zavedl do věže. Má v plánu, pokud mu to staršovstvo povolí, drobnými úpravami vytvořit z věže místo pro hnízdění netopýrů a sov. Z věže je hezký výhled na farskou zahrádečku. Je nějaká upravenější, než si pamatuju. Kamarád ornitolog mi vysvětlil, že se snažíme si něco sami vypěstovat a i vysazujeme keře, které slouží jako zdroj potravy pro zvířata. Své místo na zahrádce má i kompost.
Když jsem se tak procházel po kostele a díval se na ještě nerozbalený nový nábytek, na mýdlo a ručníky na záchodech nebo na zásoby v kuchyni, měl jsem pocit, že náš sbor zachvátila značkovací manie. Všechno certifikované, na zvířatech netestované, bio a Fair Trade a stoprocentně recyklovatelné. Jen ten náš kalich je bez značky a nerecyklovatelný. Prostě skoro každou činnost lze vykonávat více či méně šetrně k životnímu prostředí.
Před odchodem z kostela jsem se ještě zastavil u ekonástěnky. Jsou tam návrhy a plány do budoucna. Sbor chce zateplit fasádu, kterou nechá porůst břečťanem. Kvalitní zateplení ušetří 55% energie potřebné na vytápění. Asi se to provede najednou s výměnou oken. Někdo napsal na lísteček, že bychom měli mít kotel na spalování biomasy a kořenovou čistírnu odpadních vod. Nápadů je celá řada. Jsem zvědavý, jak bude vypadat můj sbor za rok nebo za dva. Bude to hodně záležet na vůli staršovstva a finančních možnostech. Možná by mohly pomoci nějaké granty a dotace od Bursíka. Na zateplování domů přislíbil asi 10 miliard. V každém případě mám pocit, že tato ekoaktivita se promítla nejen do podoby sborových prostor, ale i do chování členů sboru. Zdá se mi, že mají k sobě blíž, mají společné téma hovoru, společné plány a cíle a vyvíjejí společnou činnost. Prostě šetření energiemi se naštěstí nedotklo té lidské. Ba naopak.

Děkuji za konzultace a inspiraci Marku Drápalovi, autorovi křesťanské zelené Wikipedie, Petře Macháčkové z Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim a Vojtovi Veselému z biostatku ve Valeči

Vyprávění je smyšlené a jakákoli podobnost se skutečností je neúmyslná a náhodná.
 
 
TÉMA