ročník 38/1997:
                   
971Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Předsádka
Bezmoc podvodu
Vnímáte příslušnost k nějaké skupině spíš jako omezení nebo jako obohacení?
Začal jsem s toulenem
Začal jsem s Kateřinou
Nechci být sám
Parta
Štětec, Bible a prut na ryby
O marnotratném synu Blahoslavovi
Pořádně si tak zamodlařit
Liberecké apokryfy
Jan Nohavica - Na začátku
...já ne, to televize
Báječný víkend
Hry
Modlitba Noémova
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Gn 29, 15-13
 
Potom řekl Lában Jákobovi: „Což mi budeš sloužit zadarmo jen proto, že jsi můj příbuzný? Pověz mi, jaká má být tvá mzda.“ Lában měl dvě dcery. Starší se jmenovala Lea, mladší Ráchel. Lea měla mírné oči. Ráchel byla krásné postavy, krásného vzezření. Jákob si Ráchel zamiloval; proto řekl: „Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel.“ Lában souhlasil: „Lépe, když ji dám tobě než někomu jinému; zůstaň u mne.“ Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let; bylo to pro něho jako několik dní, protože ji miloval. Potom řekl Jákob Lábanovi: „Dej mi mou ženu, má lhůta již uplynula. Toužím po ní.“ Lában shromáždil všechny muže toho místa a uspořádal hody. Večer vzal svou dceru Leu a uvedl ji k Jákobovi, a on k ní vešel. Za služebnici své dceři Lee dal Lában otrokyni Zilpu. Ráno Jákob viděl, že to je Lea. Vyčítal Lábanovi: „Cos mi to provedl? Což jsem u tebe nesloužil za Ráchel? Proč jsi mě oklamal?“ Lában odvětil: „U nás není zvykem, aby se mladší vdávala dříve než prvorozená. Zůstaň u ní po celý svatební týden a dáme ti i tu mladší za službu, kterou si u mne odsloužíš v dalších sedmi letech.“ Jákob tak učinil a zůstal u ní po celý týden. Pak mu Lában dal za ženu svou dceru Ráchel. Za služebnici dal své dceři Ráchel otrokyni Bilhu. I vešel Jákob také k Ráchel a miloval ji více než Leu, a sloužil u něho ještě dalších sedm let.
 
BEZMOC PODVODU
 
„Co člověk zaseje, to také sklidí.“ List Galatským 6,7
 
Podvod na cestě k dobrému cíli nic neznamená. Podvádíme-li, nic tím nezískáme, jsme-li podvedeni, nic tím neztrácíme. Ne, že by podvod s životem nezamíchal. Jákobovi život úplně přeorá. Ale přes všechny ty životní kotrmelce jakoby se tu prosazovala linka, které se nic nedotýká, kterou nelze ani uchvátit, ani zmařit, kterou je prostě třeba respektovat, které je možné se držet důvěrou jako naděje, ke které je třeba se svým životem přiznávat. Na ničem jiném nezáleží. O to, co Bůh zaslíbil, tě nic nemůže připravit. Snad jenom ty sám.
     Když Jákob podvedl otce, aby požehnání získal, musel utíkat a o všechno, co měl, se připravil. Když je nyní sám podveden, požehnání, které mimo jiné zaslibovalo, že jeho synů bude bezpočet, se plní. A právě skrze to, co ani on sám nechtěl, skrze nemilovanou Leu.
     Jeden se nad tím příběhem musí ptát, jakou váhu vůbec přikládat svým přáním? Záleží skutečně plnost života na tom, zda se nám podaří dosáhnout to, po čem toužíme? Co je důležitější - prosadit se, nikomu nenaletět, nebo žít věrně, odpovědně a spravedlivě, třeba i v tom, co jsme si nepřáli, třeba i jako podvedení? Víme my, kudy do našeho života vchází požehnání, odkud do našeho života září světlo, abychom splnění svých přání a záměrů přikládali takovou váhu? Neměla by nás ta jistota, o které píše apoštol, totiž že: „co člověk zaseje, to také sklidí“, a kterou ilustruje právě ten příběh podvedeného podvodníka Jákoba, vést k pokoře, která nevidí vrchol života v tom, že konečně pevně uchopí jeho opratě a pofrčí si to, kam bude chtít? A není to nakonec milost, že všechno nedopadne, jak bychom si přáli? Nejsme právě v tom, co podle našeho srdce není, obdarováni mnohonásobně víc?
     Zkusme někdy místo rozmrzelosti z nesplněných přání a nenaplněných tužeb, otevřít oči. Možná najednou uvidíme svůj život požehnaný a bohatý, možná ve své smůle zahlédneme štědrost Boží.
     Zkusme se někdy raději vydat té možnosti, že naletíme, než abychom se z obavy, že se naše přání a záměry nezdaří, sami k podvodu uchýlili. Vždyť: Co člověk zaseje, to také sklidí. Ale nejen to - i tam kde nezasel, může díky milosti Boží sklízet.
 
ZDENĚK ŠORM
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Bezmoc podvodu:    | vložit příspěvek |