ročník 38/1997:
                   
973Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Předsádka
Odpověď
V čem jste měl s rodiči největší spory?
Ideální rodina?
Hovory s dospívajícími
Zhovadilosti kterých se dopouštíme
Doporučuji
O aroganci, přátelství a provizoriu na tržišti
Bob Dylan
Tu be šwat
Gert Theissen - Galilejský
Báječnej bál
Ivan Klíma - Poslední stupeň důvěrnosti
Vuk Dražkovič - Nůž
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
TU BE ŠWAT
 
SVÁTEK OVOCNÝCH STROMŮ
 
Honi ha - Miogel se jednoho dne procházel. Uviděl muže, který sázel svatojánský chléb, a zeptal se ho: „Kdy začne tento strom plodit? Muž mu odpověděl: „Za sedmdesát let.“ Honi se ho zeptal: „Jak víš, že za sedmdesát let budeš naživu, abys jedl jeho plody?“ Muž mu odpověděl: „Když jsem přišel na svět, svatojánské chleby už tu byly. Právě tak, jako sázeli moji předkové stromy pro mne, sázím já stromy pro své syny“ (Babylónský talmud...)
    Na konci ledna a počátkem února, kdy u nás ještě leží sníh, kvetou v Izraeli mandloně a začíná jaro, a tak rabíni již před několika sty lety stanovili na 15.den židovského měsíce šwat - svátek, který v Bibli nikdy nenajdeme - Nový rok stromů. Důvodů k oslavě je hned několik: 15.šwat se slaví narozeniny stromů. Od tohoto dne se počítá věk nově vysazených stromků, což se dělá kvůli přikázání, že první tři roky po vysazení se stromy nesmí sklízet a čtvrtý rok musí být úroda přinesena jako oběť do chrámu (3M 19, 23-25). Dnes se to praktikuje tak, že je buď úroda čtvrtého roku poslána do Jeruzaléma snědena v něm, nebo prodána a peníze poslány do Jeruzaléma.
    Současně se slaví také zrození nového roku pro stromy - po zimě začínají znovu rašit a kvést. Člověk se pak na radosti stromů podílí účastí na hostině, při které se jí a žehná se ovoce. V chudých rodinách jedí devět druhů ovocných plodů, ale jsou i Izraelci, u kterých se sejde na stole 50 různých plodů.
    Na Tu be šwat, není-li zrovna sedmý rok, během kterého se v Izraeli omezuje polní práce (2M 23,11) vychází mládež do lesů sázet stromy. V převážně pouštním Izraeli mají stromy velký význam, a tak se alespoň tento den sází slavnostněji než u nás - stromek se zasadí, obejme, políbí a pronese se nad ním požehnání. Sázení stromů provází sionismus (židovské národní hnutí usilující o návrat do Izraele) od samého počátku (1895), a tak bylo v Izraeli za posledních sto let vysazeno přes sto miliónů stromů. Kolik z nich záhy uschlo statistiky neuvádějí, ale zatímco na starých fotografiích judských a galilejských hor vidí člověk jen holé pouštní pahorky, dnes se v Izraeli dá celé dny toulat hlubokými lesy.
    Na Tu be šwat se slaví příchod jara a plodnost přírody a člověk si uvědomuje i pevnou vazbu, která mezi ním a vším živým stvořením je. Bible ostatně zná i případy, kdy jsou stromy cennější než lidé (5M 20,19).
    Při tom všem si ovšem Židé přírodu nezbožšťují, ale učí se za ní vidět jejího Tvůrce. Vždyť každá životní situace vede zbožného Žida k požehnání. A tak, když vidí krásnou krajinu, jí poprvé v roce ovoce, či cítí radost, pronáší bra-cha (požehnání), a tak ve vděčnosti Bohu posvěcuje svět.     Jako křesťané jsme zrušili pohanské vítání jara, ale právě svátek Tu be šwat nás může přivést k zamyšlení, zda jsme s vaničkou nevylili i dítě a zda v naší víře něco podstatného nechybí, když na své bratrství s přírodou zapomínáme a nevidíme Boží ruku, která za ním je (Ž 104 a Zpěv bratra Slunce Františka z Asissi).
Mikuláš Vymětal
 
DOPORUČUJI
 
Čtete učebnice jedním dechem?
 
Já ne a pochybuju, že vy ano. U jedné se mi to však stalo. Nestává se často, aby profesor Nového zákona psal beletrii s docela dramatickým dějem a ještě k tomu z doby Ježíšovy. Jeden německý profesor to udělal a udělal to dobře. Příběh člověka, kterého skřípnou, aby se stal informátorem Římanů - a ono ho to přivede na stopu Ježíšovi. Nikdy se s ním nesetká, ale stejně mu to dění kolem Ježíše nedá spát. O ději víc nepovím, zato chci zmínit, že tu najdete spoustu informací o té době - ovšem informací spolehlivých! Pokud by vás zajímaly blíž, v poznámkách pod čarou autor uvádí, odkud je vzal a třeba ještě další podrobnosti; ale je natolik soudný, že tím vším nezatížil samotný příběh.
    Knížku Galilejský napsal Gert Theissen, přeložil Ivan Ryšavý a vydal společně Kalich a Mlýn. Asi se nesluší takto doporučovat vlastní zboží, ale v tomto případě to dělám s čistým svědomím. Tedy už jsem viděl levnější knížky (tato stojí 179,- Kč). Ale myslím si, že tahle i za ty prachy stojí.
Jan Keřkovský
 
 
 
Diskusní fórum k článku Tu be šwat:    | vložit příspěvek |
 
 
Diskusní fórum k článku Gert Theissen - Galilejský:    | vložit příspěvek |