ročník 38/1997:
                   
975Bratrstvo
 
OBSAH:
Titulní stránka
Předsádka
Čisté srdce
Co vás nudí?
Není nutno, aby bylo přímo veselo...
Hamani a marťani
Teprve jsme si uvědomili, k čemu všemu se hodí evangelická teologie
Apokryfy, tentokrát soběslavské
Kapitoly o dobrovolné skromnosti
O kouzle světa Jana Čepa
Co nám odkázala paní profesorka Komárková
Návraty I.
Vím, že noc už skončila
Zprávy a oznámení

Úvodní stránka
Formátovat
pro tisk

Textová verze
PDF verze
Archiv
Rejstřík
Zpěvník Bratrstva
E-mail
Objednávka
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL
 
Vyhledávání:



ikonky pro vás
ikonka Bratrstva
detaily

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
Ž 73, 1-5
 
Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce! Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty, neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí. Smrt je do okovů ještě nesevřela, jejich tělo kypí, nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé.
 
ČISTÉ SRDCE
 
Málokde bychom našli tolik pochybností, zklamání a hořkosti jako v žalmu 73. Mluví zde člověk, který už Bohu málem přestal věřit. Zaznívá tu rozhořčení, proč se na světě mají dobře jen lidé bezohlední a vypočítaví. Jde nám mráz po zádech, když slyšíme, jak žalmista závidí těm, kdo nad sebou žádnou autoritu neuznávají a využívají všech možností ke svému obohacení. Čteme tu totiž věci, které si v koutku srdce myslíme také. I my přece vidíme, že být poctivý, čestný a spravedlivý se nevyplácí. Kolik z nás v sobě skrývá nevyslovenou hořkost a zklamání nad tím, co jim život odepřel.
    Navzdory těmto zklamáním však dovede žalmista říci: „Jak dobrý je Bůh k Izraeli, jak dobrý je k těm, kdo mají čisté srdce.“ To, co nám schází, abychom mohli uvěřit, že Bůh je dobrý a spravedlivý, je tedy čisté srdce.
    Vždycky jsem si myslel, že s čistým srdcem se buď člověk rovnou narodí, anebo ho jednoho krásného dne od Pána Boha dostane. Vždyť se modlíme a zpíváme: „Srdce čisté stvoř mi, ó, Bože!“ Představoval jsem si to tak, že nám Pán Bůh to naše zlé, sobecké a zklamané srdce prostě vymění. Jenže lidské srdce není žádná součástka, kterou by šlo nahradit. Na to, aby se člověk změnil, neexistuje žádné kouzlo. Stvořit neznamená vyměnit. Srdce máme pořád stejné. Ale tím, jak procházíme různými událostmi a zvraty, Pán Bůh nám to naše pyšné a vzdorovité srdce pročišťuje. Asi tak, jako když se čistí obilí při výmlatu, nebo když se železo čistí v tavicí peci. Mít čisté srdce je zdlouhavý proces. Je to výsledek životního hledání, modliteb a naslouchání. Rozhodující silou je tu trpělivá práce Božího slova, které nám uprostřed výhní života ukazuje cestu k naději a pravdě.
    Žalmista přiznává, jak to někdy bolí, když nám Pán Bůh srdce čistí. Často člověk víru málem ztratí, aby mohl poznat její skutečnou cenu a krásu. Někdy teprve ten, koho život ranil, nebo kdo ztratil, co nejvíc miloval, bývá těmito událostmi a Božím slovem přiveden k tomu, aby doslova znovu objevil, že Pán Bůh je dobrý a laskavý. Někdy až v propastech lhostejnosti a beznaděje spatříme paprsek naděje, která z našeho srdce odplaví závist, hněv a zklamání.
    Čisté srdce, které potřebujeme, abychom mohli věřit, že Bůh je proti všemu zdání dobrý, s takovým srdcem se nikdo z nás nenarodí. A hotové ho nedostane ani později. Čisté srdce se rodí v zápasech, pochybnostech, zklamáních a bolestech života. Je to srdce přetavené pochybnostmi. Je to srdce vyléčené Boží láskou a věrností. K víře se člověk prošlapává strázněmi a hořkostmi. Mít čisté srdce je dar, ale ne hotová věc. Je to Boží dílo, které nikdy nekončí.
 
JIŘÍ GRUBER
 
 
 
 
Diskusní fórum k článku Čisté srdce:    | vložit příspěvek |