Trpělivost  
Sedm
zastavení
nad trpělivostí
A. P.
 
Trpělivost mají trpící. Bez ní to nejde. Na světě je hodně utrpení, a tedy i hodně trpělivosti. Trpělivost navíc musejí mít nejen trpící, ale i ti, kdo s trpícími žijí. Trpělivost je globální, univerzální, všudypřítomná ctnost. Je tu též mnoho těch, kdo si myslí, že trpí, ale my jim to oprávněně nevěříme. Tak s těmi je potřeba mít velkou trpělivost. Naopak plno lidí, o kterých si myslíme, že trpí, netrpí. Musejí však mít velkou trpělivost, aby nám nepostiženým vysvětlili, že netrpí a že se pro ně nemusíme obětovat, ale jednat s nimi jako sobě rovnými. Protože často právě to, že my je vyřazujeme ze své společnosti rovných, je důvodem jejich utrpení.
 
kresba: Karolína Klinecká
 
 
Trpělivost je potřebná tam, kde se nedaří. Nikoli vztek. I když zdravě se nasrat... to taky pomáhá. I modlitba, mimochodem. Trpělivost nemusí být jen tichá, ustrašená, nerozhodná, naopak trpělivost nám pomáhá vítězit. Tedy pokud se nesnažíme trpělivě, ale marně a dlouho o něco, k čemu nemáme obdarování, místo abychom hledali své místo, svoji jedinečnou užitečnost jinde.
 
Trpělivost znamená pokrok. Chci-li se něčemu naučit, musím být trpělivý. Ať už jde o klavírní etudu, chemické vzorečky či o něco ze života, například žehlení. Někdy je tato trpělivost svatá. To když se nám díky ní podaří osvojit si cosi zvlášť závažného, třeba pořadí biblických knih. Tato trpělivost předpokládá víru v sebezdokonalení člověka, v to, že člověk může být lepším, když na sobě bude pracovat. Slovo „pokrok“ nám může znít směšně, asi jako „prorok“, ale dejme tomu, že jsou tato slova stále ještě trpělivě živá.
 
Trpělivost zvětšuje radost. Dokonce ji snad násobí. Moc se mi líbí přístup Jákobův. Tak se těšil, že dostane Ráchel za ženu, že Lábanovi navrhl, že napřed bude sedm let pracovat. „Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.“ To, že nakonec dostal jinou ženu, nemilovanou, už je jiná věc. Jákobova touha byla tak trpělivá a tak stálá a dlouhodobá a nezakolísala, že její naplnění mohlo být nesmírně radostné. Kdyby byl nebyl podveden.
 
Trpělivost je prostředek boje. Říká se „obrnit se trpělivostí“. Vzít ji na sebe jako pancíř. A tak se postavit zlu a nudě. Kdo je trpělivý, nenudí se. Vždycky si něco vymyslí. Vždycky se něčím zabaví, pobaví. Kdo je trpělivý, netrápí se. Musíte-li někde čekat za nepříznivých povětrnostních podmínek a jste trpěliví, nezoufáte. Doufáte.
 
Trpělivost je činného rodu. Tedy aktivní. Taková je trpělivost-ctnost. To, že by byla snad pasivní, trpná, už bylo na předešlých řádcích vyvráceno i s kořeny. Být pasivní, to přeci není ctnost, ale ostuda. Trpělivost dokonce může být i netrpělivá. Jak jinak máme očekávat Pána než netrpělivě?
 
Trpělivost si vybírá. Má čas.
 
 
„A copak ty, Broučku, už pláčeš? Sotvas oči proloupl!“
„Ale, když já jsem se tak udeřil, a tatínek chce, abych nekřičel.“
„I - jen pojď! Dřív než kočička vejce snese, všecko se ti zahojí.“
Jan Karafiát, Broučci
 
Trpělivost  
Co o tom
čteme v bibli:
Aleš Mostecký
 
Především je hodno naší pozornosti, že tím, kdo je trpělivý, je Bůh sám. Trpělivě prokazuje milosrdenství po mnohá léta, snáší chování svého lidu a lidí vůbec a taky trpělivě promíjí hříchy. Je to zkrátka, kromě jiného, Bůh trpělivosti (Ř 15,5).
     Až to může vypadat, že otálí splnit, co slíbil, že propásne ten správný okamžik k zásahu - tak si to někteří vykládali už za času apoštolů. Byli netrpěliví, protože chtěli spásu hned. Ale vězte, že nám Pán ve své trpělivosti poskytuje čas ke spáse, čas nám i těm druhým (2Pt 3,8-15). A vy byste jim ho nedopřáli?
     Máme-li „zobrazovat“ Boha všemu stvoření, máme tak činit i v trpělivosti s druhými a v trpělivém čekání. A to nám dělá problém. Jistě proto je výzev k trpělivosti v Písmu nepočítaně. Konečné naplnění spásy, druhý příchod Kristův zatím ještě nenastal, a my jej tu více, tu méně trpělivě čekáme. Právě trpělivost pomůže vytrvat, nepovolí utéct jinam, pomůže čekat věrně dál.
     S trpělivostí čekajících to bylo (a asi stále je) nejnahnutější, když trpěli. Jak dlouho ještě? Vkrádá se nervozita. Vsadili jsme život na správnou kartu? Co ve chvíli utrpení? „Teď musí Boží lid osvědčit trpělivost a víru.“ (Zj 13,10)

Bratrstvo 3/2003