Úvodník  
Hurá,
Jan Skála
 
jsou tu Velikonoce, největší křesťanské svátky. Čas radosti a vajíček. Pohanská vajíčka, ušklíbnete se, ale otevřeme kuchařky svých židovských prababiček a připomeňme si večeři Páně, tu sváteční, o svátcích Pesach; říká se té večeři sederová.
     Nesmí chybět víno a nekvašený chléb - macesy. Do kulaté sederové mísy pak dáme 20 dkg hořkých bylin, 3 kg jablečného pyré s ořechy (ořechů dle libosti), neomezené množství petržele a celeru, 1 ks vejce natvrdo uvařeného, 1 pečenou kost skopovou (z beránka) a zalijeme slanou vodou (podle chuti). Hořké byliny připomínají čas utrpení v Egyptě, pyré symbolizuje maltu, z níž Izraelci stavěli Egypťanům domy, petržel a celer značí naději, která je přes to všechno neopustila, vejce představuje zármutek nad zničením jeruzalémského Chrámu, pesachovou oběť v Chrámu symbolizuje ta kost a slaná voda slzy zotročeného lidu. Ale nemusíme Židům závidět - i my máme velikonoční svátky podrobně promakané: Svatý (pašijový) týden, Umučení a Vzkříšení Páně.
     A večeři Páně máme taky. Akorát nevím, v čem tkví význam Velikonočního pondělí. Možná v tom, aby bylo kde uplatnit velikonoční zajíčky, velikonoční stromky, velikonoční labyrinty* atd.
 
* Lidská tvořivost je někdy trochu bludná.
   

Bratrstvo 4/2003