Vztahy Bohumila Baštecká
Překážky pro seznámení
Účastnila jste se jako jedna z vedoucích setkávání střední generace.
Můžete na základě těchto zkušeností vystihnout hlavní problémy, které lidem brání v nalezení životního partnera?
Bohumila Baštecká, psycholožka
 
Vezmu to oklikou. Jsem psycholožka a na otázku umím odpovědět jen z hlediska své profese a zkušeností.
     Psycholog je rád, když se najde chyba a je co měnit. Přichází-li člověk, který postrádá vážnou známost, možných oprav se nabízí řada: moc usilujete – málo se snažíte; uzavíráte se do sebe – přes váš všeobjímající zájem nikdo nepocítí, že je jedinečný; lépe je najít si nějakého koníčka, než pořád myslet na samotu – máte tolik aktivit, že už se vedle vás nikdo nevejde. Atakdále atakpodobně.
     I klient je rád, že je o co usilovat, protože dobrý výkon zaslouží odměnu. Jednoho dne je vyzbrojen: zevnějšek přitažlivý, chování vstřícné, zájmů přiměřené množství. A nic. Odměna nepřichází, vztah se nekoná.
     Hlavní problém seznamujících se možná spočívá v tom, že seznamování je věcí přitažlivosti a příležitosti, nikoli výkonu. Příležitost je podmínkou základní. Chci-li se seznámit, musím jít někam, kde můžu potkat svůj protějšek. I kdyby to měla být chatovací místnost na internetu.
     Řada lidí namítne, že setkání na internetu je umělé, nepřirozené, přitažlivosti nepřející.
     Pro příměr můžeme sáhnout k oplodnění. Nový život vznikne, setkají-li se dva, spermie a vajíčko. Bez příležitosti se setkat nevznikne nic. Ale co když muž a žena mají pravidelný pohlavní styk, někdy už zaměřený jen na setkávání spermií s vajíčky, a k oplodnění nedochází? Nastupuje gynekolog a hledá chyby: snažíte se moc – snažíte se málo; otěhotnění je přirozený děj, zaměření na výkon mu neprospívá – měla byste trochu vyladit organismus, abyste mohla otěhotnět; a tak dále, jak už to známe. Někdy doporučí setkání poněkud nucené – umělé oplodnění.
     Námitky vůči umělému oplodnění jsou podobné námitkám kolem seznamování po internetu. Vnucenost jde proti přirozenému výběru, proti „přitažlivosti“ spermie a vajíčka. Ale i do umělého oplodnění vstoupí nakonec příroda, náhoda, přitažlivost: narodí se krásné zdravé děti; nemocné děti, oslabené nepřirozeností výběru; a taky žádné děti – uměle oplodnit neznamená vždy otěhotnět.
     Vrátím-li se k seznamování, znamená to, že příležitost je podmínkou základní, nikoli dostatečnou. V jakékoli situaci, přirozené i umělé, přijdou nakonec ke slovu základní seznamovací otázky přitažlivosti a volby: Líbí se mi, nebo ne? Mám na něj (ni), nebo ne? Výsledkem jsou krásné zdravé vztahy; nemocné vztahy, oslabené nepravdivým zodpovězením předchozích otázek; a taky žádné vztahy.
     Přestože jsem psycholožka, nechci vždycky hledat chyby. Nejčastějším problémem seznamujících se je pravděpodobně nedostatek vnějších příležitostí a vnitřní připravenosti. Je třeba hledat prostředí, kde se lidi mohou setkat, a pak už se uvidí. K seznámení potřebujeme i štěstí.
     O štěstí se říká, že přeje připraveným; a taky, že i ono se někdy unaví.
     Přeju proto všem seznamujícím se, ať se připravují; jinak by se mohlo stát, že si ani nepovšimnou, jak na ně zrovna dosedlo unavené štěstí.
 

Bratrstvo 1/2004