KDO JSI?
Jostein Gaarder

Na obálce stálo "Sofie Amundsenová, Jetelová 3". To bylo všechno, odesílatel žádný. Dokonce ani známka.
Jakmile za sebou Sofie zavřela vrátka, obálku otevřela. Jediné, co v ní našla, byl lístek, stejně velký jako obálka. Bylo na něm napsáno:
Kdo jsi?
Nic jiného. Chybělo oslovení, chyběl podpis, stála tam jenom ta dvě rukou psaná slova s velkým otazníkem na konci.
/.../
Kdo jsi?
To snad ví. Je samozřejmě Sofie Amundsenová, ale to je kdo? Na to ještě pořád nepřicházela.
Co kdyby se jmenovala úplně jinak? Třeba Anna Knutsenová. Byla by v tom případě někdo jiný?
Náhle si vzpomněla, že tatínek původně chtěl, aby se jmenovala Sylvie. Sofie se pokoušela představit si, že jak podává někomu ruku a představuje se jako Sylvie Amundsenová, ale nešlo jí to. To by přece byla úplně jiná dívka.
Vstala a šla s dopisem v ruce do koupelny. Postavila se před zrcadlo a upřeně se dívala sama sobě do očí.
“Jsem Sofie Amundsenová,” řekla.
Dívka v zrcadle odpověděla jenom sotva znatelnou grimasou. Sofie se pokusila zrcadlo předběhnout bleskově rychlým pohybem, ale ta druhá byla stejně rychlá.
“Kdo jsi?” zeptala se.
/.../
Není to legrační, že Sofie vlastně neví, kdo je? A není to nespravedlivé, že nemůže ovlivnit to, jak vypadá? Svou podobu prostě dostala do vínku. Může si vybrat přátele, ale nemůže si vybrat sama sebe. Nevybrala si ani to, že bude člověk.
Co je to člověk?
Sofie se znovu podívala na tu holku v zrcadle.
“Půjdu se radši učit přírodopis,” řekla, jakoby se omlouvala. A už byla na chodbě.
Nebo ne, půjdu radši do zahrady, pomyslela si.

Jostein Gaarder: Sofiin svět. Praha Albatros 2002.
 
 
LITERÁRNÍ CITACE
 

Bratrstvo 1/2008