EKO-LOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Magdalena Férová

Intenzivní zemědělství zaměřené na co největší produkci s sebou přineslo řadu negativních jevů: zapříčiňuje vyčerpání půdy, úbytek organické hmoty, utužení a zhoršení struktury půdy, snížení zádržnosti vody, a tím umocnění povodní. Také snižuje druhovou rozmanitost a množství organismů na polích a okolí. Používaná chemie sice podléhá kontrole, přesto se stále předpokládá její negativní dopad na lidské zdraví a na životní prostředí. Mnoho problémů v zemědělství vzniklo za minulého režimu, mnohé však přetrvávají a vznikají i dnes kvůli ekonomickým tlakům. (více např. v článku na www.envic.cz – záložka Zemědělství)
Těmto negativním jevům se snaží zamezit ekologické zemědělství (EZ). Hlavním cílem EZ je produkce surovin a potravin, která by byla v souladu s trvale udržitelným životem, neznečišťovala prostředí, neměla negativní vliv na lidské zdraví, zlepšovala a udržovala kvalitu půdy, podporovala rozmanitost volně žijících živočichů a rostlin a zároveň utvářela malebný charakter zemědělské krajiny. V živočišné výrobě pak prosazuje etické zacházení se zvířaty s respektováním jejich přirozených potřeb a chování.
Při ekologickém pěstování se nepoužívají žádné herbicidy ani insekticidy. Proti plevelům se bojuje mechanickými zásahy, střídáním pěstovaných plodin (v každém porostu se daří jinému plevelu – při střídání plodin tedy nedojde k jeho přemnožení), případně pěstováním více plodin na jednom poli (čím více plochy pokryjete tím co chcete pěstovat, tím méně zbude pro plevel). Škůdci se omezují střídáním plodin a pomocí přirozených nepřátel jako jsou ptáci, pavouci, brouci atd. Základem ochrany je používání odolných odrůd. V případě nutnosti jsou pro ochranu před chorobami a škůdci povoleny vybrané přírodní látky.
Průmyslová hnojiva do půdy často přinášejí spolu s živinami i kontaminující látky, negativně ovlivňují půdní živočichy, jejich výroba je energeticky náročná a při špatném dávkování se snadno vyplavují do povrchových i podzemních vod. Místo nich se na ekofarmách používá chlévský hnůj, zaorávání rostlin a pěstování rostlin, které samy váží dusík ze vzduchu a ukládají ho do půdy.
Ekologičtí zemědělci mají povinnost udržovat přirozená stanoviště, jako meze, okraje polí, remízky, rybníky a druhově bohaté louky, a tím podporovat druhovou rozmanitost zemědělské krajiny. Členitost krajiny také omezuje odnos půdy erozí. Pozitivní vliv na omezení eroze má rostlinný pokryv půdy přes zimu, lepší struktura půdy díky většímu podílu organické hmoty a větší aktivitě půdní fauny.
V chovu zvířat jsou zakázány velkochovy bez možnosti výběh. Zvířata musí být živena krmivem pocházejícím z 90 % z ekologického zemědělství. Není povoleno preventivní podávání léků, ani látky urychlující růst, antibiotika jsou povolena jen v případě nutnosti.
EZ preferuje původní druhy a druhy přirozené pro danou oblast. Je zakázáno pěstovat geneticky modifikované organismy.
V ČR bylo v roce 2007 registrováno 1146 ekologicky hospodařících farem. 7,41 % zemědělské půdy je obhospodařováno tímto šetrným způsobem. Více než 80 % této plochy však připadá na trvalé travní porosty (louky a pastviny), pouze 10 % na hospodaření na orné půdě a 10 % na sady, vinice a ostatní.
Pokud Vám tyto informace nestačí, pak doporučuji např. článek od Vojtěcha Koteckého: Uživí svět? časopis Sedmá generace 11/2002 (www.sedmagenerace.cz); stránky Ministerstva zemědělství, kde lze najít i další odkazy: www.mze.cz (záložky Zemědělská výroba – Ekologické zemědělství).
Příště o produktech EZ.




 
 
EKOKO
 

Bratrstvo 5/2008