ČAS JE PROSTOR K ŽIVOTU
Marie Medková

 
Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;
je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat;
je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat; je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat; je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit; je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje. Kazatel 3,1-8



Jak zacházíš s časem?


Ztrácíš ho, šetříš ho, okrádají tě o něj, zabíjíš ho, věnuješ ho. Čas. I když si myslíš, že tohle všechno s ním můžeš dělat, přece tu stále existuje a všichni ho máme na den nebo týden stejně. Čas je tvůj prostor k životu. Nemá znamínko plus ani minus. Hodnotu mu dáváš ty.

Čemu chceš věnovat čas?

Jak využiješ svůj čas - to záleží většinou na tobě. I když snadno svalujeme odpovědnost na druhé. Zamysli se poctivě: „Musím se učit.“ Kdo chce dobré známky - učitel, rodiče nebo ty? „Nemám čas.“ Nebo se mi kvůli něčemu nechce? Věci se dají měnit. Záleží na tom, čemu přikládáš jakou hodnotu. Kolik času té hodnotě věnuješ.

Co je pro tebe v životě důležité?


Ve skutečnosti je čas sám o sobě neutrální; může být užíván destruktivně nebo konstruktivně. Víc a víc cítím, že lidé zlé vůle využívali čas o mnoho efektivněji než lidé dobré vůle.
Čas musíme užívat tvořivě a s vědomím, že doba je vždycky zralá na konání dobra.
Martin Luther King, Jr.; Dopis z birminghamského vězení
 
 
DUCHOVNÍ POVZBUZENÍ
 

Bratrstvo 7/2010