MŮJ PRVNÍ SJEZD MLÁDEŽE
Šárka Schmarczová

 
Ben Skála - nedělní bohoslužba
Čekáte, že mi bude tak patnáct.… Ne, patřím ke střední generaci a jsem máma dvou kluků, přesto jsem o víkendu byla na svém prvním sjezdu mládeže. Jela jsem si odpočinout od starostí všedních dnů a myslím, že jsem nemohla zvolit lépe.

Když bych měla shrnout své dojmy do tří slov, použila bych nadšení, radost, přátelství.
Nadšení z úvodního večera, který si vytvářela mládež sama, protože proudilo jak pódia tak z hlediště. Nadšení účastníků i vedoucích jednotlivých dílen i přednášek.
Radost při vypouštění létajících poselství na náměstí. Bezprostřední radost z muziky na koncertech a radost plného kostela při bohoslužbě.
Přátelství, protože poznávat nové lidi a dělat si z nich přátele je tady v té atmosféře jednoduché.

Uvědomila jsem, že mě mrzí, že jsem se evangelíkem stala až v dospělosti. Přivedlo mně to na myšlenku, že bych zavedla sjezdovou hru "přivez si svého nevěřícího Tomáše". Pokud by každý z mládežníků vzal jednoho kamaráda, který není v naší církvi, určitě by se naše řady významně rozrostly.

Bylo mi ctí přiložit ruku k dílu a účastnit se tak báječné záležitosti, jakou sjezd je. Jsem ráda, že moji synové jsou už rodem evangelíci a budou tak mít možnost zažít svůj první sjezd v patnácti; určitě jim to doporučím!

Chrámy stojí a stát budou, protože to, co připravilo oddělení mládeže a dotvořili mládežníci, je živé dílo. Už dnes se těším na svůj druhý.
 
 
SJEZD (NEJEN) EVANGELICKÉ MLÁDEŽE
 

Bratrstvo 8/2010