HORKÝ JAK OHEŇ, ZUBY DRKOTÁM
Martin Kučera

Rozehřátí na úvod: Kde dosáhli vědci poprvé na světě teploty absolutní nuly? A)USA,B)SSSR,C)NDR.
Taky vám někdy běhá mráz po zádech nebo vám naskočí husina?
Teplo člověk vnímá specializovanými nervovými volnými zakončeními v pokožce, které jako čidlo elektronického teploměru odvádějí signál do centrálního procesoru, mozku. V reakci na zjištěný chlad tělo sníží pocení, stáhne pružné cévy, čímž sníží průtok krve a tím tak organizmus šetří tělesnou teplotu/energii, která se na metabolických trzích rovná ceně zlata. (Promrzlé prsty jsou pak téměř bílé, protéká jimi málo krve.) Při celkovém prochladnutí sebou svaly někdy začínají samy od sebe škubat, třesete se zimou. Tím se tělo snaží vyrobit samovolným pohybem alespoň nějakou energii, minimum tepla. (Podobné tomu, když si proti zimě dáte pár dřepů nebo se proběhnete.) Otužilci, kteří studenou vodou přesvědčili své mozky, že nezávislost na teplu se vyplácí, mají vyšší obranyschopnost organizmu. (O kolik levnější je pouhé sprchování studenou vodou než nejrůznější přípravky, které až téměř magicky „zvyšují přirozenou obranyschopnost“...)
Fyzikové pojem chlad ani neznají. Nízké teploty pro ně nejsou nic jiného než důsledek vyzařování „malého tepla“, tedy nízké energie. Zjednodušeně: chlad je malé > nízké > skoro žádné teplo. (Podobně v tomto kontextu zní i Augustinův citát o tom, že zlo je nedostatkem lásky, dobra.)
Klesání teplot však není nekonečné. V určitém bodě totiž všechny částice všech hmot přestávají interagovat, jejich soudržné síly zmizí, hmota se rozpadá, obrací se v prach. Tento bod fyzikové nazvali absolutní nula (-273,15°C). Naším štěstím je, že docílit tohoto bodu je nereálné. Otázka na absolutní nulu v úvodu, je tedy absolutní nesmysl, chyták. (Pokud absolutní nulou nemyslíme státní bankrot nebo oním chladem někdejší(?) mráz z Kremlu.)
Výhodné teplotní podmínky na Zemi jsou důsledkem vzdáleností od Slunce, hvězdy, která je naší „soukromou“ jadernou elektrárnou. Má monopol na poli energetiky ve Sluneční soustavě a odběratelé už tisíce let nepocítili růst cen.
My, odběratelé přeměněných energií, však růst cen cítíme. Potom nezbývá než zateplovat a izolovat domy, aby teplo neunikalo a my netopili Pánu Bohu do oken. Podobně, dobrým spacákem si tvoříte pro spánek příhodnější klima, než je kolem. Také tak pod peřinou či duchnou, kde vás chrání vzduch uvězněný mezi peřím, ne peří samotné. Proto je lepší mít na sobě více tenkých vrstev oblečení (kde v mezerách je vzduch) než jednu tlustou.
A ten, kdo se zrovna nehřeje na výsluní nebo si tam naopak spálil prsty, může vsadit na teplo domova nebo společenství, kde se užívá hřejivých slov. Protože čím víc lidí tím více tepla. Jako v mraveništi.
 
 
ZÁZRAKY ZA ZRAKY
 

Bratrstvo 9/2011