Zdeněk Wirth, František Tichý, Hradec Králové  
 
OBSAH:
Titulní strana
Frontispice
Rud. Medek: Melancholické město
Historie města
Průvodce městem a popis
Musea, čítárny, knihovny
Vycházky a výlety
a) drahou
b) lyžařské
Turistův adresář
Plán bojiště r. 1866
Seznam illustrací
Seznam Insertů
Obsah
Inserty

Předchozí stránka
Následující stránka
Editorial
E-mail
Návštěvní kniha
 
WEBowsky pocitadlo ZEAL
počítadlo ZEAL

 

Grafické prvky jsou vytvořeny, nebo upraveny programem GIMP
Webové stránky jsou vytvořeny pomocí html editiru Quanta
To všechno je vytvořeno na počítači s OS Linux!

 
 
 
 
 
východní, za prorvu, která je oddělovala a jež byla v té době zasypána. V 2. polovici XIII. stol. město kolonisováno Němci, kteří mění jeho ráz a dávají znáti svoji moc, jíž nabývají proti usedlému obyvatelstvu. Přilehlá a stále více rostoucí předměstí Pražské i Slezské (Mýtské) připojuje král Václav k městu r. 1298. Ve XIV. stol. Hradec stává se věnným a sídelním městem českých královen. Prvou „Hradeckou“ královnou, jíž se dostalo město v držení až do r. 1316, byla Alžběta, zvaná Rejčka (Rychsa), rozená kněžna Polská, vdova po králi Václavu II. a Rudolfu I. Rakouském. Královna Eliška o město, jemuž dostalo se nového jména, pečovala všemožně. Z její snahy o zvelebení a růst města nejvýznačnějším činem byla stavba kostela sv. Ducha. Hradec Králové v této době byl opevněn zdí jdoucí při úpatí návrší kolem celého města, měl četné věže a bašty a přístup do něho umožňovaly brány Pražská (starší, západní), Mýtská (východní) a 2 fortny, zv. Rybářská a Soukenická. Město obdařené četnými výsadami a svobodami, řadilo se svým významem, velikostí a bohatstvím, ke Praze a Kutné Hoře. Doba Husova měla v Hradci Králové město ze svých nejlepších a nejvěrnějších. Podobojí hradečtí, zvaní Bratrstvem Orebským a také Menším Táborem, vítají ve svých zdech Jana Žižku, pod jeho vedením svádějí vítěznou bitvu s nenáviděným hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka, když byli před
 
 
12
 
 
 
 
 
tím pobořili sídlo jeho, hrad českých královen. S Janem Žižkou, kterýž podle obrazu bojoval na bílém koni, ve zbroji rytířské a s palcátem v ruce, účastní se všech jeho slavných válečných výprav. Když pak Žižka zemřel roku 1424. nazývají se Sirotky a pochovávají svého vůdce ve svém kostele u hlavního oltáře sv. Ducha. S obrazem jeho na korouhvích bojují pak dále, zachovávajíce tak jeho památku a ducha a nikdy prý boje neztrácejí. Pod vedením kněze Ambrože po 15 let setrvají v rozhodném odporu proti králi Zikmundovi a to i tehdy, kdy celá zem se s ním smiřuje. Vzrůstem živlů umírněných donucen podati se konečně i Hradec Král. r. 1437. Za válek husitských mniši a Němci z města vyhnáni, ale zanikla též část města, všechny 4 kláštery, 5 kostelů ze 7 a počet obyvatelů značně zmenšen. Ale za panování krále Jiřího z Poděbrad, který miloval Hradec a jeho obyvatelstvo pro jeho věrnost a příchylnost, skutkem osvědčenou při dobývání Prahy a za jeho nástupce krále Vladislava, který přeje novému rozkvětu města a potvrzuje mu privilegia jednou udělená, je opět mezi největšími městy českými: v 2. pol. 16. stol. čítá již 781 domů, Po odboji českých královských měst, mezi nimiž je i Hradec Králové, proti císaři Ferdinandovi I. r. 1547, nastává doba neustálého úpadku a ztrát, těžce cítěných zvláště za následujících válek proti Turkům: Hradec těžce pokutován, zrušeny a zkráceny
 
 
13
 
 
   
 

následující stránkanásledující stránka